České hrany díl 1.

Když mě Čajda navrhnul, že bych mohl napsat něco jako České hrany (on píše o Moravských, tak ať je to komplet), tak mi jako první z toho nepřeberného množství famózních linií proběhla hlavou Hrana na Kance v Teplických skalách. A právě o ní tento díl bude!

Každý lezec, který se někdy alespoň procházel po okruhu Teplických skal si musel neuvěřitelné „panelákovky“ na Kance všimnout. Dokonce bych se až vsadil, že se zakloněnou hlavou a nechápavým výrazem v obličeji zíral směrem k oblakům. Potom si utřel slinu, která mu spojovala bradu se zemí (popřípadě s tričkem) a pokračoval ve směru prohlídky.  Až  tak dechberoucí, dokonalá linie to je.

Tomáš Tomajda Sobotka při přelezu Foto: Pavel Žofka

Hrana na Kance, Rekviem pro Koulena, Powermetal nebo snad Power Mental?  

První kruh do hrany natloukl v polovině osmdesátých let Jindra HUDY Hudeček. Dostal se zhruba do třetiny stěny a nechal projekt projektem. Někdy kolem roku 1993 se projektu chopila úderná dvojka místních, Michal Mlha Rosecký a Ota Vašek. Ze slanění cestu bezpečně odjistili a dali se do nacvičování. Jen pro zajímavost, pod původní kruh od Hudyho přidali ještě jeden. Nakonec došlo i na ostré pokusy, Otík dolezl na RP až k předposlednímu jištění. Bohužel cestu nechali uležet a přelez se už nekonal. Cestu pojmenovali na památku jejich kamaráda zvaného Kulén, Rekviem pro Kuléna. Do průvodce se však dostal zkomolený název Rekviem pro Koulena. V roce 1995 cestu AF přelezl Marcel Kubrt Toman. Vyjádřil se o tom, že to bude pravděpodobně nejtěžší přirozená cesta na písku.

Jindra Hudeček, foto: Heinz Zak (archiv Jindřicha Hudečka)

 Filip Šilhán o hraně napsal ve svém článku Ádr`s not dead, který vyšel na jaře roku 1996. Tím nalákal zájemce o 1. kusovku. Mezi nima byl i Rosťa Zico Tomanec. Cestu poprvé zkusil v roce 96 na toprope. Jenže dal tento rok přednost jiné cestě, a tak se pod Kance vrátil až 14. Srpna roku 97. Nechal si v cestě lano a s jumarem se jal nacvičovat kroky. První pocity z cesty popsal jako naprostou zoufalost. Následující den rozmýšlel, zda-li jet odpočívat domů a nebo čekat na večerní podmínku a dát pokus. Rozhodl to až příchod dalšího zájemce o 1. RP, Jirky Lautnera. Do cesty Jirka nastoupil a dolezl v kuse až nad pátý kruh. Zico si počkal až slunce zajde za les a v 8 hodin večer nastoupil do hrany. Probojoval se k vrchní osmimetrové, klíčové pasáži. Sevřel hranu na stisk, postavil se na tření až k pasu a dynamicky přeskočil do dvouprstové misky. První kusovka byla jeho! Cestu ohodnotil stupněm XIb. Původní název změnil na Powermetal, prý vyjadřuje to, co do cesty vložil: sílu a energii.

Hudy foto: Heinz Zak (archiv Jindřicha Hudečka)

V tomto roce se hrana dočkala ještě dvou RP přelezů. O druhý se postaral Jirka Lautna Lautner. Třetí přelez má na svědomí Marcel Kubrt Toman. Taky Hudy si přišel přelézt svůj projekt. Podařilo se mu to v létě o pár let později, dokonce snad na druhý pokus! Kolem roku 2002 si pro přelez přišel Tomáš Sobotka. Další přelez má Luboš  Mázl. V Teplickém průvodci se můžete podívat i na fotku z přelezu.  Dalším důležitým rokem, co se přelezů týče, byl rok 2008. Cesta se dočkala hned dalších 3 přelezů a jednoho AF průstupu. Cestu přelezl pískařský guru Jirka Dlabis Dlabola, o tři týdny později Mára Pavlata. Třetím RP přelezcem byl Kuba Cicvárek. AF průstup zmákla dvojka Vilém Pavelka a Mára Žák.

Hudy foto: Heinz Zak (archiv Jindřicha Hudečka)

Za poslední roky jsem hranu viděl pár lidí nacvičovat, ale žádný přelez jsem nezaregistroval. Jak už na písku bývá zvykem, klasa je samozřejmě níž než ta původní. Teď je to bráno za Xc. Na kráse to ale této megalajně neubralo.

P.S. O víkendu se po teplických skalách potuloval Adam, třeba si právě sem odběhl na nedělní onsight.