Historie bouleringu v Ludvíkově

Za první boulderové výstupy v oblasti Jeseníků a Rychlebsklých hor lze považovat několik výstupů Bohumila Hajzery v roce 1963.

A to Hlavonožce a Sokolíka na Venušiných Miskách nebo několik odvážných výstupů na Smrčníku.
 

Bohumil Hajzera v jednom z odvážnějších výstupů na Smrčníku.

První iniciativa o podobné výstupy v oblasti Ludvíkova proběhla v letech 1984-85, kdy Dan Krzywoň a Petr Přikryl vytvořili tzv. horolezeckou abecedu. Zeleně označená písmena pro výstupy kratší délky určené především pro začátečníky.

Co se týká skutečného boulderingu byl to až Jan Štecher, Jiří Veselý (v okolí sektoru Hřbitov, Ohniště a Dimenze) a Martin Chalupa (v okolí sektoru Potok), kteří na přelomu milénia začali vytyčovat různé problémy především traverzového charakteru často nízko nad zemí, což byla oproti předchozím výstupům výrazná změna.

Jedním z prvních bouldrů této doby byla výrazná fotogenická hrana Archangel z roku 1997, o kterou se začali pokoušet i jiní lezci. K dalším velice oblíbeným traverzům patřil bouldr Popocatepetl (původní název autor zapomněl). V tomto delším traverzu museli další přelezci navíc respektovat definované chyty pro dosažení obtíží navržených autorem. Bylo přelezeno několik výrazných linii, často dost odvážných – hladká stěna Niny s nepříjemným dopadem, nebo střecha Apatie. Nejčastěji lezenými směry jsou dlouhé traverzy a nové směry vznikají jen jako alternativa k těmto stávajícím tréninkovým bouldrům. Kluci sice používali obtížnost francouzskou, ale pro cesty. Tou dobou je v okolí dosažena obtížnost 8b, tedy cca 7C+ fb. Bohužel některé z těchto bouldrů jsou dnes v zakázaných oblastech, nebo tyto oblasti nebyly dosud znovuobjeveny mladší generací.

V Ludvíkově k těm nejobtížnějším patřil již zmíněný traverz Popocatepetlu (cca 7B fb), střecha v dnešní době nazvaného Pistolníka (cca 7B+ fb) a lištovačka Pelého (cca 7A+ fb). Za zmínku stojí kámen Wallstreet, kde bylo kromě této skupiny (černé šipky) vytyčeno taky několik dalších směrů (červené šipky), u kterých stále není jasné autorství. Oblast byla také zatížena nešvarem této doby a sice sekáním umělých chytů. U lezeckých cesty byly sice umělé chyty zacementovány, ale u bouldru Sekáč zůstaly. Slepá ulička zde tedy nezanechala výraznější stopu.

Po asi desetileté pomlce přícházi znovuobjevovat oblast skupina kolem Venci Kučírka, Luby Polišenského a Pavla Vodičky. Vzniká první oficiálnější průvodce a je nadefinováno mnoho nových směrů. K nejvýraznějším patří např. Welcome to hell (7A+ fb), Offside (cca 7B+ fb), nebo Vzpomínky na Švýcarsko (7A fb). Bouldering je tou dobou uznaný už jako samostatná disciplína a dobrá dostupnost této oblasti láká další nadšence nejen z blízkého okolí, ale také z Opavska a Ostravska. Díky tomuto boomu zajíždí do Ludvíkova i silná skupina kolem bratří Stráníků, kteří vytyčují bouldry jako Temný Řitíř low (7C fb), Bandita (7C fb), Kimono (7C+ fb) nebo první 8Ačko oblasti - Seiken.

V součastnosti patří Ludvíkov mezi nejoblíbenější jesenické oblasti a také mezi nejnavštěvovanější na Severní Moravě. Vzhledem k nenaváznostem tří generací, způsobené informační nedostupností a lezeckým nevyužitím oblasti v meziobdobích jsou informace o výstupech doplňovány a postupně uváděny na pravou míru až nyní. Již částečně opraveného průvodce naleznete na stránkách LK Javaanes.

Příjemnou lezbu a silné prsty!