Štěpán Stráník: Barry White 8B

Starší z bratří Stráníků si po víkendovém výletě v Rakousku připisuje další 8B, stropovku Barry White. Sám k podorbně přelez popisuje na svém blogu dodává: Nejvíce mě trápí jeden krok. Držím oblé chyty na hraně stropu, nohy mám dost nízko, potřebuju dát pravou nohu vysoko a pořádně do ní zatlačit, jinak mě to ze stropu vyhodí. Zkouším, ještě druhý způsob, ten je lehčí v tom, že se dostanu snadněji pravou rukou daleko do lišty, ale o to těžší je nohy vypustit a udržet ve stropě. Po tomto nejlepším pokusu, cítím, že si musím dát pauzu a ta se zdá být klíčová. Půl hoďky restu a jdu na to, začátek lezu rychle a přesně a přichází místo, kde je člověk naplej jak struna, dávám vysokou pravou špičku a tlačím do ní jak můžu. Naštěstí mně to neháže vrata, (děkuju Scarpičkám) přiskakuji lištu vpravo, vyměňuju nohy a už za řevu dělám poslední těžký krok, držím levačkou dobrý oblý chyt na hraně, ještě to nepokazit. Pomáhá mně v tom pravá špička dole a sunu se po oblé polici doprava, tady jsem už trochu rozklepaný, ale výlez je naštěstí už lehký a stojím nahoře. Dnes jsem přesně proměnil na co mám v ten pravý okamžik, vnitřní radost je veliká! Dneska jsem byl ve správný čas, na správném místě, i o tom je bouldering... Přesně tak! Častokrát správné časování pomůže více než samotné úsilí... Hodně zdaru v dalších projektech!

pht z archivu Š. Stráníka