Příběhy z hor vol. 26: Leclerc a Lindič v Kanadě

Jak viděl poslední výlet do Kanady Luka Lindič? Něco málo z jeho zážítků, prosím:

Budeme mít další bivak bez jídla a pití? Tato otázka nám vyvstávala na myslích když jsme se brodili mokrým sněhem k vrcholu Mt. Tuzo (3245 m.n.m.). Měli jsme pouze zbytek vody a jednu energy tyčinku  - nic víc. Za pár hodin se už smějeme na stěnu, kterou jsme právě vylezli. Měli jsme štěstí, že se nám podařilo sestoupit přímou linií, která byla dobrým "recovery" lezením po našem výstupu na vrchol. 

O pár dnů později jsme zpátky v údolí, a že nechceme opakovat naší dietu z Tuza, bereme sebou více jídla, včetně obrovského kola sýru Brie.  Po náročném výstupu na Tuzo jsme obrátili pozornost k dalšímu cíli v tomto údolí Deseti Vrcholů. Tímto je tentokrát Deltaform Mountain (3424m). V plánu je vylézt naší sestupovku na Tuzo a pak se pustit do Supercouloir Direct na Deltaform a zároveň zjistit možnosti výstupu na Mt. Neptuak (3237m).

pht - vše L. Lindič

Ráno vstáváme až později se svítáním, při nástupu navíc cítím slabost a nejsem si jistý, zda budu mít dost síly na výstup novou cestou. Ala nakonec vše bylo připraveno již ze slanění a podmínka vypadá luxusně, tedy co víc si přát! Začali jsme u velké tmavé formace mezi Tuzem a Daltaformem a museli se vypořádat se 100metrovým komínem s obrovskými sněhovými hřiby. Jejich oblez bylo delikátní, opatrné lezení pouze na špičkách hrotů. Následoval kuloár a několik nepříjemných překulů za M5. Nepříjemná byla i délka se špatným ledem, kdy jsme vrtali pouze na polovinu šroubu. Cestu jsme nakonec nazvali Fantastic Mr. Fox (M5 WI5, 500m). Liška, která nám totiž sežrala předchozí zásoby musela mít jistě nazapomenutelný zážitek  na všechen ten sýr a uzené lososy. 

Další den jsem si dopřál odpočinku a Marc-Andre se vydal na krátky výšlap na lyžích. Potom uprostřed dne, kvůli bezpečnějšímu nástupu pokračujeme pod Mt. Neptuak na náš další cíl.

Výstup začínal parádním 150 metrovým sněhoviskem, které ústilo u širočiny. Naštěstí Marc-Andre nepotřeboval moc úsilí na její překonání a pokračujeme tak strmější částí dál. Stěna se více zvedla a nabízíela pouze delikátní lezení na hrotech v tenkých spárkách, cruxem je pak strmá stěnka vyžadující kvalitní práci nohou pro dosažení samotného ledu. Vše pokračovalo krásnou strmou stěnkou s chyty tak akorát, aby se dalo dostat výše.

Už se tmou jsme pokračovali souběžně po položeném sněhovisku přes několik strmějších schodů. Nakonec nás čekala ještě jedna záludnost, težká, hůře odjistitelná pasáž, po které jsme konečně ve tři ráno stanuli na vrcholu. Cestu jsme pak pojemnovali Psychological Effect (M7 WI5+, 700m), protože cesta nás natolik zaujala, že jsme se do ní bez váhání pustili.