Začínáme s lezením. - Co na sebe?

Lezecká móda od pasu dolů postupem dekád přecházela z pestrobarevných a puntíkovaných elasťáků alá Stefan Glowacz, přes odřené rifle ve stylu Rona Kauka až po bílé plátěné kalhoty,  spodek kimona a ¾ rajtky u Hudy. Nyní jsou v kurzu volně střižené lezecké kalhoty firem Prana, E9, Chillaz a Wild Country. Je opravdu nějaký rozdíl v lezení v kamaších za dvojku a řeznických kalhotech, které za padesát halířů koupíš i s Vietnamcem?

Před lety vzbouřil v česku velký rozruch odstavec v Montaně, kde dvojnásobný mistr světa Tomáš Mrázek napsal, že by se lezci měli přestat oblékat jak bezdomovci. Právě vizáž „nemáš drobas?“ dala odlišit opravdovým lezcům na festivalu v Teplicích a „rídžojsákům“, kteří mlsně obíhali vítězné oblouky kolem zlevněných goráčovek. Ale na písku je situace jiná, málokdo chce drahé cojky, kterýma se pyšní i Šarma, hned ztrhat v prvních třech metrech cesty na Milence a Starostu. Znalci vědí, že na písky se hodí festovní bavlna řeznických kalhot, manšestráky, rifle a další záplatované poklady ve stylu hipís autletu.

Lezecké stěny kumuluje kromě prachu i občas povedené jitrnice, před kterýma se jeden chce vytáhnout. Proto je lepší mít v záloze i něco jiného než „řezňáky z ádru“, kde skrz díry jde vidět pasrům až čertům do kuchyně. Když nejde vylézt každá sedmička, alespoň abych vypadal jak Cliffhanger zkřížený s Dejvem Bekhemem, občas je potřeba si zahekat v těžkém kroku jak Gerendáš a to by bylo aby holky nezačaly chcat olej u kávičky ve vestibulu lezeckých svatostánků.

Ale vážně, v lezení je setsakramentsky potřebné mít volnost nohou a dokázat zvednou vysoko kolena. Na laně vám kalhoty vytáhne ještě sedák, ale u boulderingu byste v uplých riflích lezli jak tajtrdlíci. Dnešní trendy hózny mají vesměs i nějaký obsah elastanu a tak se hned při nákupu přesvědčete, zda v nich můžete odlepit čapy i víc jak 15 čísel od země.

Elastan bysme měli. Je na čase nakouknout zespod, zda je v rozkroku kosočtverec naštorc. Nechápejte mě špatně, ale nějaký prostor v rozkroku pánové potřebují, látka navíc na těchto místech je pro nás nevyhnutelná, stejně jako mít prodluženou látku na kolenách. Nevím jak se tento jev jmenuje ofiko, ale umožní to rybízkům zvednout čapy v rešpektovách jak harapes aniž by trhali dederon na prdeli.

A teď k ceně. Nějak nám to kluci v obchodech zvedli, ale co už. Za lezky párkrát v roce dvojku dát musíme a nezbývá než občas pustit žilou i u kalhot, bo jinak v konvenčně střižené 100% bavlně polezeme jak s hovnem v nohavici.

U triček je to asi jedno. Nápis „David Bowie“ nebo „Fuck the Gravity“ ve lezecké společnosti zapadá, horší je to jak se to vlní třemi pruhy nebo krokodýlem, znakem potravin Brněnka. Radím, plavte s proudem a raději sundejte triko, když máte nějakou vyladěnou maurskou kérku nebo barevného „Ferenc Futuristu“ od Ondráše. Svaly jsou v módě stále, tak si třeba někde nakupte pytel sypání a nezapomeňte své tělo občas potýrat švihadlem. Když je zima, nenechávejte nezakrytá ramena a lokty. Lezecká kombinace století: péřovka a triko je nutnost pro ty, co chtějí někdy v životě zkusit i lezení venku.

PS: Někteří znalci nedají dopustit na montérky, jakožto neznalec módní policie však nemohu sloužit jak na to kocouři reagují.