Začínáme s lezením - výběr Maglajz pytlíku

Na první pohled je jasné, že mágopytel je v první řadě nejlevnější módní doplněk lezce. Vytunit barvy k legínám nebo objednat nějakej chlupatej co ladí k zádům patří k bezpochyby nejnutnějším potřebám začínajícího lezce.

Základním předpokladem „být vidět“ jsou zářivé barvy pytlíku, které je vhodné po každém lezení vhodné umýt od mága, stejně jako v botníku lakýrky od hovna. Prý některé dívky podle bot a pytle rozpoznají, zda je dotyčný pořádkumilovný, což bývá stěžejní při výběru budoucího partnera. Maskované barvy pytlíků používají zejména pískaři, což moc nechápu, ale i zde jsou vidět známky o originalitu,třeba, když přes pytel připevní plínku, asi aby jim neprášilo mágo při poryvech větru v Hruboskalsku, nebo když si mágujou triko, aby si neodřeli bradavky v úzkých komínech.

Photo: https://shakeandbakedelights.wordpress.com/chalk-bag-creations/

V současné době frčí ze zádě čouhající mimoňové, roztodivní mazlíčci se zašitýma očima a dávám tomu rok maximálně dva a dostaneme se zpátky na začátek éry pytlů na brambory přes rameno jak to měl rád legendární Paťa Edlanžé nad vodou v Kalankách. Btw: V Brně na stěnách narazíte také na módního ledoborce, který nakrmil metrový santaklausův pytel zevnitř srnčí kožešinou, aby bylo mágování opravdu haptickým zážitkem pro znavené prsty.

To bychom měli módní omáčku a můžeme se pustit do užitných vlastností vaších pytlíčků.

Tak zaprvé se Ti do něj musí vlézt ruka.

Smějete se? Myslím to vážně. Ještě v 90. letech lezci hojně používali úzké pytlíky velikosti křováckého futrálu na bambérko. Mágovalo se jen třemi prsty a když si se pořádně zanořil, tak jsi namágoval i druhý článek prstů. Kluci lezli mordy, tak jim bílé konečky stačily ke štěstí. Dnes už mají firmy a domací švadlenky celkem rozum a pokud nemáš ruku jak lopatu na uhlí, tak se s tímto problémem setkáš vyjímečně. Spíše bývá nepříjemné hrabání se v hlubokých pytlích jak ve studně a tak tento bod zakončím vychytrale zlatou střední cestou.

John Bachar, 1975 Photo: ?

Zadruhé, se musí precizně uzavírat.

Tady už inženýři z Pchongjangu dělají větší chyby. Po čase u každého druhého mádžáku zteří zavírací šňůrka, která  je utahaná jak sňůra od hajzlu a uthne se raz, dva. Nebo pro jistotu vytrhnete kovovou objímku díry na zavírání. Taky precizní dotažení na max, aby se z pytle v batohu neprášilo jak z popelníku je výsadou jen pár precizně zpracovaných lezeckých pytlíků. Vybírejte proto raději ty pružnější, z moderních, odolných materiálů než ty se zavírací šňůrkou z prestižek. Sako přiložené v lezeckém batohu vám bude za kvalitního souseda opravdu vděčné.

Photo: https://crimpchimps.com/product/minions/

Měkký pytel je třetí podmínka kvalitního maglajzáku.

Při potřepávání rukou v pytli je záhodné si jej zmáčknout tak, aby se mágo dostalo do celé dlaně. Když budete mít pytel tvrdej jak předloktí, tak si akorát při lovení zbytků magnésia obrátíte na prdel.

Kapsička a očko na kartáček?

Já mám kapsičku rád, ale lhal bych, kdybych tam ukládal nějaké poklady. Klíček od skříněk, na vícedélkách alpenverrein kartu. Pro některé raubíře to však může být super skrýš na šprcku a muhehe. Očko na kartáček je fajn, ale stejně všechny kéfky nakonec nahážu po lezení do kapsy boulder pytle a je klid. Zkrátka a dobře bych se asi bez těchto chujovin taky obešel.

Co dodat?

Upevnit si mágopytel na karabinu je podle mně pitomost. Motá se Ti tam a trefit se do něj nedá. V klíčovém místě klovat rukou za sebe jak vrána do hovna je tuze nepříjemná záležitost. Raději volte šňurky nebo pásek.

Proklatě nízkou u pasu.

Mágokuličku? Sama o sobě je kulička s mágem dobrá tak do půjčoven vybavení, neboť šetří mágo. Za zmínku stojí, že je taky super na předprášení očištěných chytů při extrémním boulderingu. Do pytlíku bych ji dal jen v případě, že by byla poloviční a měl jsem tam mimo ni i kupu samotného mága, jinak je to šetření na špatném místě. Jak lezeš hodně, tak prostě spotřebu mága máš a basta.

Už jsem se za pár let setkal s fakt hrozným mágem. Dokonce i jedna americká firma, která má nejlepší mágo uzávěr, má zaroveň nejhorší mágo na trhu (Made in China). Je fajn otestovat více druhů a být věrný kvalitě. Tekuté mágo má taky rozdílnou kvalitu, ale konec konců se hodí spíše jako vysušení před lezením než při něm. Používám jej občas spolu s kostkou na domácí trénink, kdy nechci z obýváku udělat silo.

Btw: Osobně mám štěstí, že jsem podporován firmou, která má asi nejkvalitnější maglajzáky na trhu a dobré mágo, což mi potvrdili i skvělí závodní lezci a boulderisti (Michal Rožek, Michal Uhříček a další).

Ale pamatujte „ďábel se skrývá v detailech“.

Čaj