Krasová abeceda eLko

Po menším odpočinku je tu další díl Krasové abecedy. Dnes přinášíme nálož cest začínajících písmenem L. Tentokrát se jedná více méně o těžší kousky. Na druhou stranu i hobíci si přijdou na své. Poodhalíme také informace o dvou hákovačkách. Fil + Asu

Level 42/50

Žleby, Rorejsy, 9+/10- (10-), Z. Konečný 2008, 25m, borháky, sportovní

Vytrvalostní cesta s několika bouldry. Na počest svých 42 narozenin stovřil Janzen. Původně lezeno pouze do slaňáku na úrovni Kouřilky, letos volně dopřelezeno k Janzenovým 50tínám přes další plotnu až do slaňáku Styxu. Celkově nečekejte žádný pekelný krok. Přesto dokázat odpočinout před některým z bouldrů se hodí. Nepodceňujte ani druhou délku, spadnout se dá i dva kroky od konce (že Stračes?)! Na kras nečekaně nevýmrdová štreka. Asi nejschůdnější v daných obtížích.

Lege artis

Sloup, Za záchody, 9, Z. Konečný, 2006, 15m, borháky, sportovní

Jak už název napovídá, kdo neví, má smůlu. Klíčový bouldr v horní třetině cesty je totiž značně definovaný. Jak praví krasový klasik: ,,Je to jen hra. Kdo chce hrát, ať hraje poctivě“. A má pravdu. Pokud člověk přistoupí na sérii na první pohled divných krasových pravidel, užije si více srandy a rozhodně se v lezení někam posune.

Ležák

Holštejn, Lidomorna, 7, V. Pípal, P. Glozar, 1964, 15m, borháky, sportovní

Jedna z mých prvních sedmiček v Krase. Linka mi zabrala minimálně dva výjezdy. Tady jsem pochopil, že práce nohou je na uklouzaných stupech naprostý základ a nenaučí-li se člověk lézt technicky, nemá v Krase moc co dělat. Klíčové místo je poměrně nečitelné a pro člověka s maximem okolo sedmého stupně dost těžké. Když však bouldr dobře vymyslíte, cesta značně zlehkne.

Letecká havárka

Holštejn, Nad Holštejnskou jeskyní, 9-/9, P.Němec, P. Hřebíček, 2008, 25m, borháky, sportovní

V Krase máme vytrvalostních cest pomálu. Letecká havárka však tuto skupinu reprezentuje poměrně dobře. Umíte-li lézt po středně dobrých lištách a vyklepávat v oblinách, máte vyhráno. Mě se přelez povedl opravdu za pět dvanáct. Celý den hřmělo a blýskalo se. Když jsem nalezl do pokusu, začalo pršet. Na vyklepávání tak nebylo moc času. Naštěstí se zadařilo, ale než jsem stihl slanit a vysbírat presa, byl jsem durch mokrý. Letní bouřky jsou holt dosti zrádné.

Labutí píseň

Holštejn, Vaňousovy díry, 9+/10-, P. Weisser, 15m, borháky, sportovní

Nádherná bouldrová cesta. Kdo se zvedne do úvodního spoďáku má téměř vyhráno. Nepříjemnosti pak čekejte u cvakání dalšího očka. Za mne spolu s Tlustými chlapci nej cesta dané obtížnosti v Krase. Příjemnou zábavu!

Leontopoidium

Josefovské Údolí, Býčí skála, 8-, P. Bednařík, Z. Štark, 1976, 50m, borháky, sportovní

Jedna z nej v dané obtížnosti v Josefovském. Dlouhá linka vedoucí vpravo od klenby Býčí skály až téměř na vrchol. Původní směr se dnes už moc neleze. Prvovýstupci své skoby tloukli do přirozené poruchy vlevo od plotny. Borháky jsou ale pár metrů vpravo a celý směr tak napřimují a zlogičťují. V druhé délce si pak zalezete v parádním neoklouzaném sedmičkovém terénu. Budete-li prodlužovat a máte-li dlouhé lano, můžete celou záležitost mlasknout najednou a užít si tak skoro až horských zážitků.

Lipová

Josefovské Údolí, 6-, Krkavčí skála, J. Svozil, E. Bartoň, 1971, 15m, borháky, sportovní

Nic moc cesta, která je však dobře zajištěna a tak se i hodně leze. Klíčová pasáž je v první půlce a je dost uklouzaná.

Léčebna duševně nemocných

Josefovské Údolí, Jáchymka, 5+A3, D. Pavlík, P. Říha, 1999, 20m, skoby a vlastní, hákovačka

Hákovačka v klenbě průchozí jeskyně Jáchymky. K úspěšnému přelezu budete potřebovat pár frendů, expresky a na závěrečné čtyři metry i lezečky. Zajímavé by bylo tuto linku zkusit přelézt volně. Nemyslím si, že by to bylo nereálné. Možná ,,jen“ v horním desátém stupni. Klíč by pak byl těsně nad výlezem z převisu.

Linka důvěry

Josefovské Údolí, Jáchymka, 5-A2+, D. Pavlík, M. Špička, 1999, 20m, skoba a vlastní, hákovačka

Lezli jste někdy hákovačku s bouldrmatkou? Zde máte příležitost. Cesta totiž vede téměř celou dobu stropní spárou asi dva metry nad zemí. Mě se při přelezu povedlo, respektive nepovedlo vyndat jednoho frenda. Týden nato jsem do jeskyně přijel se štaflemi a s kladivem a asi hodinu jsem zkoušel kousek vytlouct. Po nezdaru jsem myslel, že zůstane trčet v jeskyni na věky věků. Při další návštěvě jsem však frenda ve stropě už nenašel. Opravdu nechápu, jak ho někdo mohl vyndat. Jsou věci mezi nebem a zemí a toto je jedna z nich.

V celku zajímavá stropní spára, kde se hodí technika fingerlocku, rozhodně zajímavá výzva na krátké zimní odpoledne, člověk si zabouldří ažaž a nakonec ani nepotřebuje tuny železa.

La scala

Rudice, Stěna vedle Propadání, 6+, D. Janák, 2005, 20m, borháky, sportovní

Pěkná rozlezová věcička křižující Druhou (6). S sebou pár smyček a pár expresek.

Za mne snad jediná cesta v hlavní stěně, kde nemusíte čekat žádný nepříjemný bouldr, ideální štreka pro děvčata.

Líšeňské slavnosti

Skály v údolí Říčky, 8+, J. Nešpor, J. Štingl, 1987, 15m, borháky, sportovní

Zajímavý bouldr prověří sílu vašich paží, ale hlavně na chvíli jistě potrápí vaše mozkové závity. Nalezení bety totiž není tak snadné, jak by se zprvu mohlo zdát. Už v úvodu se budete divit, jak malé hnidy jdou udržet a za co všechno se lze zvednout.

Fikaný bouldr sem řešil stylem jesenického pařátu a ač se před léty zdála příliš těžká, dnes už není co řešit. Jedna z vostřejších osmiček v Krase, stojí však za to!