Krasová abeceda - M

Přinášíme vám další díl KA, tentokrát zaměřený na samé klasiky a ,,must climb“ cesty. Pokud jsme vždy doporučovali vylézt si alespoň jednu či dvě štreky z každého dílu, tak tentokrát nedoporučujeme, ale přímo skoro rozkazujeme vylézt celý dnešní seznam. Určitě budete mile překvapeni rozmanitostí a všestranností lezeckých stylů jednoho krasového písmene… Fil + Asu

Mezi rohy

Žleby, Býčí Roh, 7+, Fery Pipal 1986, 25m, borháky, sportovní

Za mne nej cesta na Býčím rohu, tedy jedna vzpomínka: Na konec dnes ještě pokusit Mezi rohy, což je na první pohled odvážná a nekompromisní linka. Původní nástup dnes už mechovou stěnkou oblízám koutem zleva (hodí se stopper) a od prvního nýtku pokračuji po divně sklopených chytech vzhůru, odlez není úplně příjemný, ale esli Fery ještě stihl při tom zatloukat skoby, tak to musí jít. ... Při volném přelezu musí lezec hodně přemýšlet, protože cesta se různě přhoupává sem a tam. Asi klíčový bouldřík vás potrápí u dalšího nýtu a pak člověk užívá závěrečné plotny, jejímž středem cesta probíhá. Jinak klasa prej 6+, ale v reálu spíš sedm, parádní linka, mě se navíc zdála ještě hezčí než Mici.... Dnes je cesta přejištěna a klasa ustálená.

Jarouš, k.r. na závěr dne na klid flešuje Mezi kozy

Mroží faleš

Žleby, Býčí Roh, 8, L.Abt, P. Pokorný, 2010, 25m, borháky, sportovní

Parádní linka středem kolmé stěny Býčího rohu, linka jak když střelí. Zástupce moderního trendu dělání cest v horách. Relativně těžká obtížnost plus relativně málo jištění, které pouze vedou a určují místo lámání chleba. Lezení začíná zajímavým bouldříkem v kolmém, po čtyřech metrech se dostanete k prvnímu a klíčovému očku. Odpočinete, rozdýcháte a hrnete dál. Po cvaknutí druhého máte osmičkové obtíže za sebou, dále stačí nezmatkovat. Nahoru se hodí menší abalak.

Jak to nebylo doopravdy - zděs!

Malý beran

Žleby, Masiv Berana a Rorejsů, 3, ?, 65m, borháky, horský

Perfektní zážitkovka na podzimní odpoledne. První délka vede jeskyňkou, takže se hodí čelovka a oblečení jiné, než do kostela. Z díry se naskýtá krásný rozhled po okolí. Dále cesta pokračuje zleva kolem jeskyňky na ukouněnou rampu se stupni a po ní šíkmo doprava. Ceste je vhodná i pro free sólo (tím nechci nikoho nabádat k nekalostem). V jeskyni se spadnout nedá a druhá délka je poměrně kompaktní.

V jeskyni Berana

Miniexpanze

Sloup, Evropa, 9-, A. Ondra, 15m, borháky, sportovní

Super alternativa do horkých dnů a i přes přítmí příjemné lezení po oblích chytech.

Berny v nástupu Miniexpanze (by Pok)

Malý špinavý ruce

Sloup, Nad Poustevnou, 7-, J. Cídl, 18m, borháky, sportovní

Supr rozlezová alternativa, když je dole na hřišti plno. Prozradím, že klíč je hned u prvního, kdy nejtěžší je dostat se šikmo doleva nad něj. Kdo se bojí, může přicvaknout ještě směšně tenkou tkaničku od bot. Nahoře se pak hraje pořád kolem hrany.

Matka

Sloup, Otec, Matka a Syn, 5+, A. Flek, J. Jirůšek, 1943, 15m, borháky, sportovní

Pětečka jak víno. Jen to jištění, že? Na začátku jsou místo dvou nýtů tři a v druhé půlce pro změnu žádný. Doporučuji tedy vzít s sebou nějaké to strkátko. Myslím, že to už kdosi kdysi poslal shora až nazem, tak bacha! Nahoře pak za odměnu výhled od borovice a vrcholovka.

Moon Light shadow

Sloup, Staré Skály, 8, D. Smejkal, P. Musil, 1984, 12m, borháky, sportovní

Luxusní sportovní cesta. Jedna z mých prvních osmiček doma. Delší mají sice výhodu, ale viděl jsem to lézt i jedince měřící okolo 160 a taky to jde, takže žádné výmluvy. Leze se stále po pozitivních chytech a v kolmém, takže člověk moc nechápe, jakto, že mu ke konci vždy tak nateče a vypadne. Cesta má i těžší variantu za 7b. od posledního se nejde doprava do lehkého koutku, ale pokračuje se mírně vlevo přes dva nýty a jeden extra natahovací bouldřík ke stejnému slaňáku.

Mistrův mistr

Holštejn, V Buči, 8+/9-, V. Wolf, 2005, 20m, borháky, sportovní

Lehký nástup, ale od druhého očka to začne. Série menších chytů vás zavede k černému pásu skály, který byste správně neměli opustit (přiznávám, že já použil i jeden chyt napravo) a přes dvouprstovou přídrž do nevýrazné hranky. Moc si cestu ale nevybavuji, protože jsem ji dal na flesh. Každopádně krásné atletické a dobře zajištěné lezení.

Menzes

Holštejn, Vaňousovy díry, 7, P. Weisser, P. Fiala, 1993, 18m, borháky, sportovní

Vaňousovská sedmičkovská povinnost. Lechtivý nástup vás zavede pod první, série lehčích kroků ke třetímu, nad kterým je klíčová pasáž, pak už jen neuklouznout na mechu a je posekáno. Škoda jen megauklouzané první pasáže (k 1.bh), kterou někteří v rámci rozlezu šontají nahoru a dolů bez lana několikrát za sebou…

Modrý rys

Josefovské Údolí, Modrý Rys, 6-, A. Czerny, R. Kunish, 1934, 25m, borháky, sportovní

Pěkná klasika s téměř všemi druhy lezení. Na začátku plotna, pak kousek spárou, přes převísek a koutem k řetězu. Pozor slaňovací karabina jde špatně otevřít!

Cesta která dala název celé věži, dle výrazně modře zbarveného pruhu protínající spáru (rysu). Klasika s několika možnými nástupy dle důvěřivosti v nohy.

O Mucho trabajo a Modrém měsíci jsme psali posledně zde.

Možnost volby

Rudice, Hrad, 8a, T. Pilka, 15m, borháky, sportovní

Původně čísi hákovačka přelezená až Svištěm. Druhé opakování Hudy, k čemuž se váže menší storka. Zdenál a Pawel cestu celý den vymýšleli a upravovali, až konečně vymysleli správný program. Tu se zjevil Hudy, vyzkoušel program, druhým přelezl a pokračoval po svém... Udiveni borci se ten den už na víc nezmohli. Každopádně po letech cesta výrazněji ztěžkla a čekají vás především oblé chyty a přísné jednoprstovky. Dnes reálně za 8a, dle výšky lezce i víc, či míň...

Meles meles

Skály v údolí Říčky, Bajerova skála, 6+, J. Nešpor, 1989, 20m, borháky, sportovní

Až na ten nepříjemný nástup nad pařezem krásná cesta. Bajerka je parádní hlavně v tom, že není tak moc uklouzaná, jako třeba Hřebenáč či Indie. Cesta má spíše vytrvalostní charakter. Vede totiž celou dobu po dobrých chytech, ale trochu do kopce, takže se vám klidně může stát, že spadnete až u posledního jištění.