Krasová abeceda V 2/3

Dnešní seznam je zase plný krásných cest. Najde se tu však i pár klasických krasových kvaků a o své nepřijdou ani vyznavači lego-lezby. Rád bych vyzdvihl hlavně obě dnešní vícedélky. Myslím, že na Moravě moc podobných linií není. Milovníkům nevšedních zážitků rozhodně doporučuji! Tak hurá na to.

Valašský kůň

Žleby, Saxifrága, 9+ (9-/9), P. Weisser, M. Lidinec, 1997, 25m, borháky, sportovní

Tato cesta neměla dlouhá léta opakování. Na počátku milénia ji vylezl Adam a pak dlouho nic. Do oka padla až v roce 2014 klukům z Brna. Nepodařilo se jim však zopakovat původní autorův způsob přelezu. Ve vrcholové plotně vymysleli zajímavou kličku zprava, kdy člověk musí nejprve vylézt k jištění, aby poté trochu slezl doprava dolů, odkud se po pár krocích leze zase nahoru. Prostě šílený balet po ničem. Klasifikace lehce klesne, ale garantuji vám, že se vám při vymýšlení správné bety bude kouřit z hlavy. Pro pohodáře doporučuji zkusit alespoň první polovinu cesty (pracovní název: Valašský poník) na polici. Jedná se o parádní kolmé 7+ lezení se závěrečným převískem.

Velikonoční historky

Žleby, Henryho stěna, 8+/9-, D. Janák, P. Weisser, 2003, 25m, borháky, sportovní

Tato ryze sportovní záležitost se odpojuje u čtvrtého jištění od Barbarelly a pokračuje dále šikmo doleva nahoru. Na přelez si nachystejte silné prsty a alespoň základní vytrvalost, nebo dopadnete jako já. Ve svém OS pokusu jsem vypadl až nahoře v oblině, ze které mi chyběl poslední nepříjemný krok a bylo by vyhráno. Posvícení se zase holt nekonalo. Ještě dodám, že výhodu mají menší, protože lépe poskládají nohy nad převis. Komu by 7b nestačilo, může zkusit Adamovu direkt verzi (9+). Zde však počítejte zhruba se 7A boudrem.

Vari-vari

Žleby, Macocha, 8-, P. Weisser, P. Jonák, 2000, 25m, nýty, sportovní (!)

Zapomenutá úžasnost v levé části macošského sportovního sektůrku. Přístup je trochu komplikovaný (35m slanění přes hranu do neznáma), ale lezení na tomto kusu skály rozhodně stojí za to. Samotná cesta začíná ze zarostlé police, na kterou je potřeba se od štandovacího stromu nějak dostat. Já zvolil poměrně škaredou a rozbitou pěti metrovou variantu koutkem (viz foto). Dále vás povede linie nýtů daných tak akorát, aby vás nasměrovaly a abyste se nezabili. Lezení graduje až dvě očka před koncem, kdy je nutné správně přečíst terén, což se mě bohužel nepodařilo. Možná ale vlastně bohudík, protože jsem si cestu mohl vychutnat ještě jednou.

Vari-vari Foto: F. Zaoral

Vršek Macochy

Žleby, Macocha, 7+, F. Plšek, F. Vlk, 1944, 90m, borháky, sportovní

Tento čtyř délkový směr je prvním průstupem stěny pod horním můstkem a vlastně i prvním v Macoše jako takové. O prvovýstup se postarali mladící Plšek s Vlkem již ve válečném roce 1944. Celá akce jim zabrala necelých osm hodiny a po cestě, kterou samozřejmě lezli značnou část technicky, zatloukli 23 skob. Dnes se linka dá zvládnout volně za dvě hodinky a bude vám stačit 10 expresek a nějaké smyčky. K výstupu vám nejspíše bude hrát zezdola chorál (který se po pár repeticích značně oposlouchá) a ze všech stran uslyšíte: ,,Mamí, tam je horolezec!“ nicméně si i přesto myslím, že se jedná o jedinečný zážitek, který byste si neměli nechat ujít. Jen si musíte počkat do podzimu, kdy je v Macoše povoleno lézt (jo a taky je nutné zajistit si povolení od Pawla).

Vršek Macochy Foto: F. Zaoral

Velký beran

Žleby, Masiv berana a rorejsů, A. Flek, F. Plšek, 60m, borháky, sportovní

Další delší cesta se nachází tentokrát na Rorejsech. Úvodní délka vede doleva po diagonální rampě a končí pod převískem. Poté je nutné se vydat pár metrů vpravo a posléze rovně vzhůru do kolmého, kde vás čeká pár nepříjemných kroků v kolmém. Další průstup už je za odměnu. Štand v jeskyňce s vrcholovkou přidá tři hvězdičky a s poslední lehkou délkou naberete vzdušné metry, což je také bonus. Skoro bych řekl, že je to taková podzimní povinnost, zvlášť, když je cesta relativně nově přejištěna borháky!

Velký Beran Foto: F. Zaoral

Vyfoukané mozky

Josefovské Údolí, Nad Výtoky, 8-, I. Březina, V. Wolf, 20m, borháky, sportovní (!)

Tuto štreku si asi za rámeček nedáte, ale jak jsem již několikrát zmínil: je nutné lézt i ty škaredé věci, aby ty hezké vynikly. Pokud se skála sype už jen, když se na ni zespoda díváte, tak to teprve počkejte, co přijde, až nastoupíte do stěny. Já měl tu výhodu, že jsem ji lezl nedlouho po prvovýstupcích a chyty byly ještě lehce obílené. Vše ostatní totiž vypadá, že dřív nebo později skončí někomu jako podezdívka baráku. A do toho všeho si ještě představte, že musíte provádět poměrně nelehké kroky za 8-…

Viagra

Josefovské Údolí, Jáchymka, 7+, P. Weisser, 1998, 22m, borháky, sportovní

Krásná technicko silová linka v levé části Jáchymky. Pokud se dostanete na polici ve třetině stěny, máte vyhráno. Pro zkušenější borce se nabízí direkt varianta, ve které se snoubí lištové lezení se závěrečnými vytrvalostními metry.

Vosolsobě

Rudice, Masiv Hradu, 8, L. Kotouč, O. Štos, 17m, borháky, sportovní

Lehce triková chuťovka v centrální části slunného Hradu vhodná na jarní párty s přáteli. Připravíme si sílu v prstech a dobrý fix v levačce a můžeme začít. Z velké spoďákové díry z Jasné páky nelezeme doleva, nýbrž pokračujeme podél poruchy doprava. Pod závěrečným převískem se nadchneme a pokud víme jak, dvakrát dlouze cukneme a je posekáno. Pokud však netušíme vo co go, odsedneme a s nelibími slůvky na vrub autora cesty vymýšlíme program. Když máme vymyšleno a jsme dostatečně odpočatí, celou eskapádu provedeme znova a lépe. Dobrou chuť.

Vosí rojení

Rudice, Slza a Podhradí, 7, V. Wolf, D. Tichá, 1999, borháky, sportovní

Tato jedna z mých prvních poctivě odvisených a vymyšlených krasových sedmiček se nachází na méně navštěvované Slze a Podhradí. Ideální volba, když se na palouku stojí fronty na E55 nebo Jasnou páku. Po lehkém úvodu následuje poměrně svižný bouldřík, který končí vlastně až téměř pod slaňákem.

Výlov

Rudice, Masiv Hradu, 7-, P. Weisser, 1988, 12m, borháky, sportovní

Dle mého (a nejen mého) názoru se jedná o jednu z nejvíce uklouzaných cest v celém Krasu. Většinou totiž slouží, jako rozlezová cesta pro místní borce. Vsadím se, že pokud do ní v létě pošlete nějakého namlsaného Itala nebo Španěláka se slovy, že je to warm-upové 6a+, nebude se stačit divit. O sedm mínusce prostě už nemůže být řeč. Nicméně, kdo nelezl, jako by nebyl.

Výlov Foto: F. Zaoral

Vyrovnávací varianta

Skály v údolí Říčky, Bajerova skála, 4+, ?, 15m, borháky, sportovní

Tato nástupová varianta vede zamešenou plotnou vpravo od úvodního koutku cesty Pravý kout. Jelikož na Bajerce není mnoho cest, které by zvládl každý, může tato linie, která je navíc na krasové poměry dobře jištěna, posloužit začátečníkům, jako dobrý první skalp.

Text a foto: Filip Zaoral