Zažili jste někdy ten pocit, že byste byli nejraději na dvou místech zároveň? Mě se to stává poměrně často. Mám jet do Krasu s vidinou pokusů v jedné těžké cestě nebo raději na pohodu nalézt kopu středně těžkých cest v ,,nové“ oblasti? Obojí má své plusy i mínusy.
Podzimní Kras jsem začal Macochou a dolezením obou cest v horním patře, které mi chyběly. V Kolíku na bejka 8+ jsem spadl v posledním těžkém kroku, jaká škoda. To by byl onsight! Dolů a znova, klasika. Druhá délka už jde na OS, ale za cenu velkého vybátí se. V odlezu nad posledním nýtem raději uhýbám doleva na hranku. Dolez k turistům na můstek a můžeme si gratulovat. Druhá štreka – Jáma a kyvadlo 8- má nepřejištěnou první délku (prý 6+). Slaňuji ji, zajišťuji a čistím. Roky to nikdo nelezl. V pokuse jsem rád, že jsem si to dopředu nachystal, protože cvakat ty dva nýtky, do kterých se nevejde karabina, by bylo z pozice fakt za trest. Druhou délku předlézá Lukáš, a tak je z toho takový ušmudlaný flash. Celkově pěkné, ale… Takže to zase nikdo nepoleze.
Zkouším snad všechny zbylé kombinace stupů, chytů a končetin. Mimochodem dobrý úkol do úvodu do kombinatoriky – Kolika způsoby je možné přelézt Malého bejka, máte-li k dispozici tři stupy a tři chyty, které můžete brát oběma rukama a v různém pořadí? Po krátké anabázi mám vymyšleno a při příští návštěvě i vylezeno. Hned se pouštím do Asuovi novinky Stalker 9+ vlevo od Zrcadla. V plánu je se do toho dnes jen podívat a vymyslet. Dole boulder, ve kterém stačí silné prsty a pevné tělo, krátký odpočinek a supermanovský dosah spoďáku, při kterém vám možná vypadnou oči z důlků. Za ten risk to ale rozhodně stojí. Dolez 7+ potrápí hlavně hlavu. Tady přece nechceš spadnout. Průlez se daří celkem rychle. V ostrém padám v Superrmanovi. Ve druhém taky. Kluci dole něco zkouší déle, než jsem čekal, a tak do posledního pokusu nasazuji čelo. Dám, nedám. Nedal jsem. Ale hned dole, takže protestpokus. Převázat nadechnout a jedem. Klasika levá, pravá, pojď, pojď. Aha, už jsem v odpočinku. Nádech, výdech. Superman na max a už jen 7+ka, ve které přeci nechceš spadnout. No ale málem jo. Naštěstí laktát ještě chvíli vydržel a já vyvrcholil. Ok, to je fajn, na to, že jsem si to přišel jen prolézt.
Další rozpolcení shledávám v rozhodnutí zdali lanit nebo bouldřit. Zde však přichází čistý pragmatismus. Máš jističe nebo nemáš? Nemáš? Tak nekecej a bouldruj. Pár výjezdů směřuji do pro mě lehce opomíjené destinace Sloupu. Novinky na Hřebenáči mě nenechávají chladným. Fintové Silence soft 7B přelézám poměrně rychle. Holt nohy nad hlavou mi celkem jdou. Dále se pouštím do dlouhé roky odloženého projektu Caveman Patrik 6C+.Další délky probíhaly už celkem ve sjízdném duchu. Bylo ještě pár amuerte míst, kde padat nechceš, ale to už se dalo skousnout. Třeba při myšlence pádu nad třetím štandem se mi chtělo skoro až smát na plné kolo. Jistě bych totiž skončil Houbovi rovnou na hlavě. Sedíc v háčku jsem tedy nadupal do posledních a kladivem se zachytil smyčky visící z nějakého jištění. Dále následovalo jen rychlé oddychování a dolez délky. Poslední zajímavý moment celé akce bylo, když se Houbovi rozbilo čelo v poslední délce na Desatero. Žumaroval tedy po tmě a já na něj shora křičel, co jsem kde založil.
Doufám, že příští rok přinese minimálně stejnou porci krasových zážitků jako tento. Když nad tím tak přemýšlím, tak mám to rozpolcování vlastně rád. Člověku to dává možnost volby, a to je vždycky dobře (pokud si zrovna nevybíráte z deseti pro vás identických sad talířů a vaše žena chce nutně znát váš názor).
Psáno v prosinci 2018.
Text, foto a video: Filip Zaoral
NADZEMÍ - Úvod
O projektu
Redakce
Pro média
Přidej článek
Inzerce
Lezecká škola
Plánované akce
Lezecké blogy
Kontakt
© COPYRIGHT 2009 - 2023 NADZEMI.cz Česká republika. Všechna práva vyhrazena. Fotografie a texty jsou chráněny autorským právem a jejich použití není možné bez svolení autora.
Partneři | Tento web vytvořila digitální agentura a Grafické studio 321 CREATIVE CREW. | SEO optimalizace 321 |