Otevřený dopis OVK Jižní Morava

Předsedovi Oblastní vrcholové komise Jižní Morava

                                                                                                                      V Brně 11.10.2014

Vážený pane předsedo,

oblast Moravského krasu má jako jedna z mála v ČR více jak stoletou tradici lezení. Mnoho zdejších cest je svým způsobem průlomových, některé jsou navíc charakteristické typickým rukopisem autora a představují určité dědictví dalším generacím. Vzhledem k tomu, že za posledních 20 let dochází k masivnímu přejišťovaní všech oblastí v Krasu, dochází logicky k zásahům do charakteru cest. Přejišťovaní je vzhledem ke kvalitě původního jištění a požadavkům na bezpečnost (popřípadě požadavkům CHKO na zřízení slaňovacích bodů) nezbytné, avšak v některých případech dochází k necitlivé manipulaci s charakterem stávajících cest. Vzhledem k tomu, že má snaha o diskuzi s Vladimírem Wolfem (který toto přejišťovaní většinou provádí), týkající se jeho přístupu, je v podstatě marná, volím jako poslední řešení tuto písemnou formu. Chtěl bych tímto upozornit na cesty, kde si myslím, že není přejištění uděláno správně, nebo je práce vykonána pouze částečně. Vyjadřuji se pouze k cestám, které jsem lezl v posledních čtyřech letech a kde jsem většinou měl možnost okusit původní charakter, popřípadě hovořit s autory cest. Zároveň s přejišťováním se objevila také etická otázka projektů, které díky možnostem AKUvrtaček vznikají často náletovým způsobem. Níže tedy uvádím problémy, u kterých bych Vás chtěl požádat o vyjádření:

1.      Proč na Holštejně a v Rudici jsou oborhákovány všechny možné věžičky a kameny, ale lezení v tradičních lokalitách, především na Holštejně (Bílá hvězda, Mamut, apod) není zajištěno?

2.      Proč zároveň s přejištěním dané stěny jsou vyboltovány všechny zbývající volné linie, často především shora a jsou hájeny jako zadané projekty?

3.      Proč je u projektů v Moravském krase tolerováno více než jednoleté (resp. dvouleté) hájení (proti pravidlům ČHS) a to i u cest mnohdy starších 20 let?

4.      Jak to, že za sebe nemůžu udělat novou cestu, pokud nemám vylezené okolní cesty a u „cest“ Vladimíra Wolfa toto pravidlo respektováno není? Z jakého důvodu existuje dvojí metr?

5.      Proč nejsou normálně přejištěny cesty s pochybným jištěním (i když okolní přejištěny jsou) jako:

·        Sněhurka a sedm ostrých pokusů (Lidomorna)

·        Čertovo lože (Krkavčí skála)

·        Cesta vpravo od Ukradené (Krkavčí skála) – proč není respektován původní směr „neznámé“ cesty přes skobu po hraně a je uznána pouze „nová“ cesta Ukradaná o půl metru vedle, připsaná V. Wolfovi.

·        Střídání stráží (Saxifraga) –  proč není i přes opakované požadování v průběhu posledních čtyř let cesta dosud přejištěna.

·        Hradní spára (Lidomorna) – také opakovaně žádáno v průběhu posledních tří let. Posunout navíc 4. jištění logicky výš.

·        Dej pusu dědečkovi (Rorejsi) – proč je přejištěna L1 a L2 ne, i když okolní cesty (i nad L2) jsou přejištěné.

·        „Půlměsíc“ (Rorejsi) – proč není přejištěn štand této cesty (přejištěný štand z Manželského štěstí není pro tuto cestu výhodný), když cesta přejištěná je.

6.      Proč je u níže uvedených cest neprakticky rozmístěno nové jištění, resp. dodáno v místech, kde původně nebylo:

·         Beraní roh (Rorejsi) –  proč je nesmyslně umístěný 3. a 4. BH a slaňák umístěný do půlky závěrečného bouldru.

·         Debiliho (Rorejsi) – proč jsou přidány 2 BH, když byla původně pouze jedna skoba.

·         Cesta k manželskému štěstí (Rorejsi) - proč je dodaný první BH (nesmyslně nízko) a není vyměněna první postupová skoba (ostatní nahrazeno BH).

·         Horní traverz (Rorejsi) – proč jsou přejištěny jen 2/3 traverzu a poslední postupový nýt a skoba vyměněná není.

·         Kouřilka (Rorejsi) – proč jsem mystifikován členem OVK V. Wolfem, že je přejištěna L2 této cesty, když tomu tak není a to i přesto, že obě cesty, které L2 křižují, přejištěny jsou. Proč není slaňák, patrně cesty Level 42, nedán o půl metra výš, aby šel cvakat i jako první postupové jištění L2 Kouřilky. Podobně i u dalších postupových jištění, které cestu křižují. Původní směr se tak nedá normálně cvakat, resp. jsou nutné smyčky na prodloužení starých skob, což mi připadne jako nesmysl, když vždy o kousek nad, či pod je jištění normální, ale nelze na něj z lezecké pozice dosáhnout.

·         Dítě představ (Rorejsi) – proč je v cestě dvojnásobný počet jištění oproti původnímu jištění, když s tím navíc samotný autor Jindřich Šustr nesouhlasí.

·         Ralley Safari (Býčí roh) – proč je dodáno první jištění a naopak proč není vyměněná skoba v klíčovém místě, která se bez repky navíc nedá cvakat.

·         Rovně vzhůru (Lidomorna) – proč je přejištěno pouze první postupové jištění a druhé ne. U skoby v hodně špatném stavu hrozí při vylomení pád na zem.

·         „Bouldry“ vpravo a vlevo Oblíbeného výstupu (Modrý Rys) – proč jsou do těchto stěnek, které se lezou jako bouldry, přidány BH, někdy dokonce se zadávacím tkaničkami (i přesto, že směry jsou vylezené bez BH)

7.      Proč jsou dopřejišťovány Mauglího (Jiří Beneš) cesty jako Píseň vodotrysku, Holubí dům, Nebeský kout, či Rovný Beran, když měly být ponechány na skobách. Jak to bude s dalšími podobnými cestami jako Aleluja, Jezzabel, Nejlepší léta našeho života, Dlouhý kout a cestami na Koňovi a v Macoše? Bude zachován původní charakter lezení na skobách? Jak tomu bude komplexně s tradičním zajištěním cest na Koňovi a ve zbývajících cestách v Krase?

8.      Proč u mnohých přejištěných cest není odstraněno jištění původní? Resp. proč u cesty Beraní roh nejsou původní skoby zachovány, jako je tomu i u dalších Plškových výstupů v místech, které se hákovali (Zábranského cesta, Rorejsi, Velký Beran).

Z mého pohledu členové místní OVK často nerespektují původní záměry autorů a svévolně si rozhodují o přejištění u cest, kde by bylo dobré, aby:

a)      měl přejišťující cestu vylezenou, aby dokázal umístit správně jištění (především u bývalých hákovaček)

b)      znal historické návaznosti – viz Plškovy, či Mauglího cesty

c)      věděl, kudy cesta vůbec vede!

d)     respektoval zajištění okolních starších cest

Dále se mi nelíbí přístup člena místní OVK Vladimíra Wolfa, který na upozornění, že přejišťuje špatně, či svéhlavě, reaguje tím, že je to přeci jedno! To je přeci nepřípustné, když právě správné přejištění je prioritním zájmem jeho práce.

Nakonec, když jsem osočen za slanění do štandu Cesty k manželskému štěstí (při tvorbě prvovýstupu) za to, že si netahám materiál s vrtačkou a ostatním jištěním sebou zdola (často tři délky lezení) a to i přesto, že sám takto naslaňovává ve stejné lokalitě do cest ostatních, aby je přejistil, či vyborhákoval volné části stěny (tzv. nálety).

Chtěl bych OVK Jižní Morava požádat o vyrozumění a uvedení informací k daným problémům na pravou míru. Kde pak OVK sezná, že pochybila, tak do kdy bude vykonána náprava.

Dále jak hodlá OVK v budoucnu zabránit dalším podobným problémům a jak hodlá více řešit vybrané problémy s lezeckou komunitou v dané oblasti.

Z mého pohledu je také vyvíjena malá snaha při jednání s CHKO Moravský kras o znovuotevření klasických terénů ve Žlebech, často v blízkosti frekventované asfaltové cesty, kde mi přijde uzávěrka jako nesmyslná.

Závěrem chci dodat, že 90% práce OVK je dle mého názoru v pořádku a jsem za ní rád. Mrzí mne však, že komunikací v terénu se na nepovedené záležitosti nereaguje a musím toto řešit oficiální cestou.

Dále přikládám návrhy řešení:

1.   U cest se špatně umístěným jištění, toto předělat tak, aby bylo správně.

2.   U cest, které byly pouze částečně přejištěny, tak je logicky dopřejišťovat.

3.  U projektů, které jsou dost často dělány náletovým způsobem a eliminují možnosti pro dělání cest zdola, je nechat jako otevřené projekty, podobně jako v případě projektů Adama Ondry, a respektovat pouze projekty dělané zdola a to navíc v pouze dvouletém hájení dle pravidel ČHS. Vzít v potaz možnost seznamu projektů, jak je tomu v OVK Labské pískovce.

4.   Zvážit přibrání dalších členů do místní OVK, kteří dané problematice rozumí, resp. vědí, co dělají.

5.     Rozvinout vztahy s místní CHKO.

6.    V rámci komunikace s lezeckou komunitou pořádat veřejné setkání (1x ročně?), kde by se mohli lezci vyjádřit k jednotlivým problémům.

Děkuji.

Lukáš „Asu“ Abt

krasový lezec, předseda OVK Jeseníky a Rychlebské hory

Návrh podporují také: Dušan "Stoupa" Janák, Jan "Mrnda“ Mrnuštík a Jan "Stračes“ Straka