Vzhůru do hor!

Nejsem si jistý, jak jsem k věci minulý rok přičichl, ale pozvání jsem neodmítnul. Minimálně mi to pomohlo zformulovat můj osobní pohled. Podobně tak i letos: Víkendem proběhlo na Malé Skále již druhé setkání Komise alpinismu pod vedením Honzy Zbranka. Celkově šlo o to kam a jak se chce posunout práce s vybranými juniory a jaký bude další vývoj. Setkání se mimojiné zúčastnili i “profíci”, jako Mára Holeček se Šatavisem, nebo Stoupa s Bačou. Prodiskutována byla předvším koncepce Honzy Zbranka, který koncem tohoto týdne začne s aktivním výcvikem širšího týmu 12 mladých lezců, kteří si postupně projdou horskou metodiku a zdravovědu a pak se sami pokusí o co největší ticklist v rámci doporučených cest z letních vícedélek, či zimních výstupů jak v Tatrách, tak Alpách. Tyto je pak můžou nominovat do užšího výběru, který se pak zúčastní týdenního soustředění v srpnu v Chamonix.

Bujará diskuse (pht - Nadzemí)

Idea navazuje na letošní “testovací” výjezd do Orca, který úspěšně naznačil, že junioři mají chuť nejen drtit prsty v těžkých sportovkách, ale se i hecovat v tradičních cestách, nebo horských výzvách.

Honza v tomto ohledu hodlá navázat na úspěšné fungování československých horolezců v 70. a 80. letech minulého století. Po revoluci totiž sice nedošlo k útlumu, ale spíše k “osvobození” se od svazu a expedice a výkony byly konány více ze soukromých pohnutek a pro vlastní potěšení, bez ohledu na další předávání informací a zkušeností. Dále to byl také odklon k sportovnímu lezení, který upnul pozornost především na fyzický výkon na skalách, nebo sportovních vícedélkách. Narozdíl od alpských států jsme tak ztratili jistou návaznost na tradiční vysokohorské lezení a v předávání zkušeností mladým.

Kola se ale opět rozjíždí a vypadá to, že se bude blýskat na časy! Mimojiné se tak může i širší skupina alpinistů z celé ČR zúčastnit setkání, které proběhne pod vedením Máry Holečka někdy v červnu. Zde se opět spousta věcí prodiskutuje a mnozí zkušení lezci, tam také přednesou krátkou prezentaci o svých výkonech a zkušenostech. Věřím, že se máme na co těšit!

Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost se před měsícem navíc podívat za borci ze SMARu ve Slovinsku, pro ilustraci zde uvedu, jak se k dané problamatice, tedy výběrovému alpinistickému družstvu, staví oni:

Nejprve je zde mentor - Marko Prezelj, ten se některých akcí skupiny účastní a sám aktivně zasahuje do dění kolem a to i svým příkladem. Pro mnohé v ČR a zahraničí je jméno známe především ve spojení se Zlatým cepínem, který několikrát vyhrál.

Podmínkou vstupu do SMARu je úspěšné absolvování tříletého kurzu alpinisty, který probíhá pod záštitou jednotlivých klubů, nezbytný je věk 19-24 let a posledním aspektem je dostatečně dobrý seznam přelezů v horách. V rámci průtokové skupiny pak během tří let jednotlivý účastníci střídají své pozice a role, které jsou jim předurčeny. Nabírají, nebo předávají zkušenosti a účastní se samostatných akcí o kterých musí podávat ucelené reporty. Garantem jednotlivých akcí je vždy jeden člen, který navíc zajišťuje spojení s další stranou (v jiné zemi), zařizuje dopravu a zázemí.

pht - SMARovci na tripu (pht - pzs.si)

Po třech letech se pak adept stává zkušeným a naprosto samostatným alpinistou s celkově ujasněným komplexním pohledem na danou věc.

Jen dodám, že cílem Slovinců je vždy odlehlá výzva určená pro malou skupinu lezců, ale dbá se i na samotný proces přípravy a realizace a samozřejmě na mezilidské vztahy. Samotný výkon je jen jakousi třešinkou na dortu, která podtrhává celkovou snahu.

Někdo by řekl, že je dobré lézt jen pro sebe. A může mít pravdu. Ale jedním z klíčových aspektu slovinské skupiny je také předávání zkušeností, reporty nemají být pouze obecného rázu, co, kde, kdo a jak. Ale více o osobním pohledu a celkové subjektivní ilustraci daného výkonu, čímž mají vlastní zkušenost přiblížit i druhým. Jeden z borců mi dokonce řekl, že byl chvíli nešťastný jak mu Marko neustále vracel jeho verzi reportu, který dané podmínky nesplňoval. Hold i slovem je slovinský alpinismus živ!

Nakonec pak drobné interview ze setkání:

Příjemná horská dobrodružství, přeje Asu.

pohoda po lezenici (pht. Nadzemí)

Obecný seznam stěn, kde je dobré prásknout nějakou lepší cestu:

Tatry zima - severky - Kežmarák, Javoráky, Žltka

Tatry léto - jih - Kežmarák, Jastrabka, západní Lomnica

Chamonix léto - Malý Jorassy, Aguille du Midi, Grand Capucin

Piz Badile - léto, cokoliv z průvodce Supercracks

Chamonix zima - Tacul, Triangle du Tacul, Aguille de Verte

Ledy v Gasteinu, nebo ve Francii od WI4 výš

Něco klasického na dominanty v Ádru.

Vícedélky v okolí Arca kolem 8a a výš.