Helfštýn a Gabrielka - skvělá volba pro začátečníky

Pamatuju si na svůj první výjezd za skálami v Helfštýně jako dnes. Já, Dlouhys, Kala, Čoko, Quido a Slépa jsme se sešli ve vlaku směrem Lipnik nad Bečvou a těšili se na inzerované plotnové lezené nejvyšší kvality pod hradem Helfštýn. Už po výstupu z vlaku jsme hypnotizovali kopec s hradem a pustili se s naloženými krosnami přes řeku do Týna nad Bečvou, kde jsme okoukli hospůdku a upalovali pod lezecké sektory.

Trojka na druhé plotně. foto: archiv Nadzemí

Kurňa, pod první plotnou jsem myslel, že mě omyje. Sektor vypadal, že jej celý vyšlapeš na kole a dolů sjedeš na lyžích. Vytáhnuli jsme nové „dravce“, lezečky Boris Tiger od Triopu, které ustojí to stejné, co lyžáky a vydali se vstříc atypickým plotnám po zvláštně strukturovaných slepencích. Po rozlezení v pár lehčích cestách, jsme na druhé plotně začali v 16 letech okusovat, co je to levitace v technické cestě „Pochlebník“ 8-, což byl jeden z nějtěžších rajbasů, které jsme do té doby lezli. Quido se svými ocelovými prsty dokázal na prvním vybruslit i napřímení za 8+ a já zase obrousil po osmimetrovém struhadlovém pádu jednu stranu sedáku a lezeček tak, že nešly zavazovat.

Večerní pivečko bylo zasloužené. Dlouhys zjistil po pátem pivu, že má ještě na zadku mágo pytel a po zavíračce jsme na chodbě nadrbaní jezdili v hospodské chodbě a brzdili metáním kozelců přes berany. V Brně nás na Friťáku obklopili vrstevníci, a když jsme jim ukazovali fotografie, kde tancujeme na neviditelných chytech v holých stěnách dělali jsme velkou parádu. Teda do té doby, než si někdo všiml, jakým směrem rostou stromy a že máme fotky otočené. Sice to byla ostuda, ale v té době jsme již dokázali oblézt na starém Fritu dveře,takže jsme měli svět u nohou. Byl to pěknej výlet.

Vprav oo dspáry vede hladkou stěnou Pochlebník. foto: archiv Nadzemí

Včera jsem se byl po 15 letech na Helfštýn podívat znovu. Byl příjemné lézt cesty lehčí cesty je nohama, když k tomu přidáte fakt, že jsou zdejší cesty pěkně odjištěné, tak i začátečníci můžou bez ostychu zkoušet na prvním konci lana své štěstí.

My jsme po pár cestách na tření na druhé plotně, vyrazili do nedalekého, nedávno zkultivovaného lomu Gabrielka, kde Petr Lukeš s druhy v letech 2011-2012 udělali moře práce, odstranili velkou část zvětralé skály a nabídli tuto oblast se skoro 80 cestami veřejnosti.

Lehčí část lomu Gabrielka. foto: archiv Nadzemí

Gabrielka mě velice příjemně překvapila. Přejeli jsme kolem cyklostezky až k rybníčku a parkovišti, odkud je oblast na dohled. Rozlezli jsme se v nádherné cestě „Sedmilhář“ 7+, která vede středem strmé stěny amusím přiznat, že jsem si zdejší lezení užíval. Bylo to něco mezi lezením na žule, s výraznými sokolíky a oblými policemi, ale byl zde prostor i technické spárové lezení a zajímavými krokovými sekvencemi jaké nabízí třeba lezení na břidlici.

Ta těžší půlka, vpravo borec vysedává v Sedmilhářovi. foto: archiv Nadzemí

Líbil se mi patagonský „Pilíř tlustých prstů“ 7-, medvědí pilíř „To pevné zůstane“ 7+ ale i lehčí cesty „Jirkova hrana“ 3 a další. Lezec každé úrovně si zde to své najde a jsem rád, že se velká návštěvnost této oblasti povrzuje, že mraky práce Petra Lukeše a dalších mělo smysl. Rád se sem ještě jednou zajedu podíávat na zoubek těžším cestám jako je například„Let sokola“ 9-.

Takže co dodat závěrem. Začínáte-li s lezením na skalách, zajeďte na Helfštýn a Gabrielku. Naučíte se techniku lezení na tření v dobře odjištěných cestách a nalezete tolik potřebné metry, které se v jiných náročnějších oblastech vždycky hodí. Nezapomeňte zde přespat, jsou zde skvělá tábořiště, a taky na repelent, popřípadě helmu. Volný čas si můžete ukrátit výletem na hrad Helfštýn, kde se například příští víkend budou konat oblíbené kovářské slavnosti.

Čau Čaj.

PS. Průvodce ke stažení naleznete na: http://pruvodce.javaanes.cz/oblast/detail/gabrielka nebo na: http://www.moravskeskaly.cz/pdf/helfstyn.pdf

Pár oldschoolových fotek je pod níže.