Adam o slovenských onsightech a projektech

Zatímco České země čekají na první 8c a výš OS, na Slovensku se letos během posledních pár měsíců podařili zásadní dva OS - první 8c v Kanibalovi u Bánskej a první 8c+ v C´est la vie. Jak se na tyto historické přelezy dívá sám aktér?

Kanibal pro mě až tak moc neznamená, jelikož je to spíše lehčí 8c a navíc je to částečně vysekaný. Nejtěžší místo je vyloženě tah za sekané dvojprstovky, což je styl 90.let, z čehož jsem byl dost zklamaný, zvláště v okolí Bánskej Bystrice, kde je potenciálu habakuk na spousty dalších cest.

Ale C'est la vie je pro mně hodně důležitý, jelikož je to první 8c+ v bývalým Československu a legendární cesta. Navíc neprávem opomíjená, je to jedna z nejhezčích cest široko daleko. Perfektní kroky v perfektní skále, dokonce i nějaké krápníky se tam najdou. Každopádně všem zájemcům vřele doporučuji, budete příjemně překvapeni. Přelez byl relativně napínavý, jelikož jsem měl ten den dva pokusy v Robinovi (jeden skoro úspěšný a úspěšný), navíc třetí den lezení, ale paradoxně jsem se cítil skvěle. Trochu se smrákalo, ale tým kameramanů cestu nasvítil tak, že bylo uvnitř jeskyně světleji než v poledne. Cestu mi předtím prolezl a vyčistil Vojta Ličko, ale maglajzu v ní zrovna moc nebylo, takže onsajt jak má být. Náročné to bylo hlavně v tom, že zespodu chyty moc vidět nešly a velkou část cesty jsem řešil až za pochodu. Ale nakonec jsem sekvenci celkem dobře trefil. Nejtežší místo je v půlce, kdy se musí podrtit mikrostisk, ale nejvíc jsem na max šel až ve vytrvalostním závěru, kdy už jsem měl nakoupeno a chyty a směr byly dost nejasné.

letní lezení - pht - G. Calza

Jak už Adámo zmínil, ten samý den se mu podařilo vylézt projekt Robina Úda, což je dosud nejtěžší cesta na Slovaču a první obtížnosti 9b:

Robin Úd je hned vedle C'est la vie, a začíná seriozním boulderingem ve stropě, kroky na rozpětí paží s několika divokým vypouštěním nohou. Tenze v těle dost zapotřebí. Pod slaňákem už sklon není tak šílený, ale vkuse je po malém odpočinku nejtěžší místo za mikro kostičku a tupej bočák s vysokou patou a kozou (takovej přesně můj styl, jak v Krasu). V tom je cesta zajímavá - je třeba pořádně zabrat za bicák a dobře se poskládat za mikrochyty nahoře. Celkem mně to potrápilo. Myslel jsem, že to padne rychleji, ale nakonec mě překvapilo, že cesta má víc vytrvalosti, než jsem očekával. Poznámka na závěr - cesta nekončí cvaknutím posledního jištění, ale ve velkém chytu těsně pod travama.

Jaký je další potenciál skal na Slovensku? Myslím, že se máme na co Těšit:

Nějaký potenciál by byl ještě v samotné jeskyňce. K Robinovi Údovi by šla vrtnout jemně těžší varianta dolezu mírně vlevo (9b/b+?), lehčí varianta nástupu už je připravena (tak 9a), dále je tam ještě nejpřímější exit také navrtaný, ale spíš v rovině utopie. Dále by šlo ještě hezké spojeni Robina do C'est la vie, což by se taky asi 
9béčkovalo. A pravý exit k C'est la vie, což by bylo tak 9a. Podtrženo sečteno, budou tam 3 cesty a varianty okolo 9b, 2 9a, 8c+ a jeden utopický projekt. Dobrá jeskyňka, ne? Jinak na Slovensku je potenciál rozhodně na Krpcovu, jak v existujícím sektoru, kde je jedno 9a už je téměř vylezeno (spadl jsem v 6b terénu s vylomeným chytem), tak v zatím panenských stěnách a také v sousedním Harmanecké jeskyni, kde je to velmi podobného charakteru jako Robin Úd. Dále čeká na Beckově na RP spojení Plešatých pánů a Absolutního vědomí do jedné 50metrové linky. Na Sulově vrtá Andrej šílené projekty a projekt Chiroptera (9a/a+) se loni těsně ubránil mému přelezu (klíčové místo je o 4 jednoprstovkách za sebou). Na Děravej skale na Zahorí mám info od Sviště, že by se ještě něco hodně těžkého dalo vrtnout.